pondělí 29. srpna 2016

Decimuž Litomyšl, bedna a přední místa, fanoušci děkujem, je to i vašezásluha!

Triatlonovou tečkou za prázdninami v našem regionu představuje poslední srpnový pátek tradiční litomyšlský sprint triatlon Decimuž, letos již 34. ročník. Decimuž proto, protože se závodí v přibližně desetinových ironmanských distancích, 400 m plavání, 18 km kolo a 4,3 km běh.

Náš tým byl na startu kompletní a na "divokou kartu" za náš tým v tomto závodě startoval perfektní bajker Víťa Kučera, který má jen trochu problém s vodou. Vadí mu, že je mokrá a studená, ale v triatlonu to bez ní nejde, tak se hecnul a dal to.

Počasí bylo tak akorát na lenošení u vody, tak proč se v tom vedru trochu nezahřát sportem. V 17:00 hod. bylo výstřelem ze startovní pistole odstartováno a ve dvou vlnách se stovka závodníků, vrhla do vody litomyšlské plovárny.

Kromě toho, že v bazéně zpravidla schytáte daleko víc ran od soupeřů, než při plavání na volné vodě, se žádné překvapení nekonalo. Kuba s Pavlem vyskakují z vody mezi prvními a Víťa s Romanem až v polovině.

Na kole, jehož okruh vedl přes Němčice, Sloupnice a Kornice zpět do Litomyšle, začíná ten pravý souboj. Jelo se na plný plyn, byť za normálního provozu, ale organizátoři měli trať opravdu dokonale zajištěnou, a tak jsme nemuseli příliš brzdit ani v nepřehledných křižovatkách. Byť se mohlo jet v háku, ne úplně všem z nás se to podařilo a když, tak jen chvíli. Pavel se zdržel o trochu déle v depu než zamýšlel, protože měl problém s přezkou tretry a tak mu balík stejně rychlých plavců ujel, ale přesto se mu nakonec podařilo spolupracovat alespoň s jedním se závodníků. Kuba s Romanem jeli skoro celý závod sólo časovku. Roman po 3 km ztratil lahev s pitím tak jel nejen na sucho ale jak sám říkal se "zalepenou hubou" a dopředu ho hnala vidina doušku vody na začátku běhu. Víťa, si jel svoje standardní stíhací tempo a ještě stihl při předjíždění přátelsky Pavla poplácat po zadku. Na některých otevřených úsecích trati foukal nepříjemný protivítr a to zvedalo tepovky všem závodníkům. Kolo dopředu posunulo v pořadí Romana a především pak naši divokou kartu,  Víťu. Celkové pořadí po kole bylo následující, (celkově/kategorie) : Víťa 7/2, Kuba 15/6, Pavel 18/7, Roman 21/1.

V depu jsme přezuli do běžeckých bot a vydali jsme se směr Černá hora k tříkolovému 4,3 km dlouhému běhu. Lehce zvlněný terén vedl po asfaltové a lesní cestě a výběhy a seběhy nakonec pořádně zamíchaly pořadím. Jako týmoví parťáci spolu trénujeme, radíme si a kujeme taktické plány, ale v závodě si nic nedarujeme a nejinak tomu bylo i na "Decáku".  Pavel ve stoupání ještě v prvním kole předběhl Kubu a Roman ho asi po kilometru předběhl také. Kubovi se fakt tentokrát běželo pocitově blbě. Jestliže na Říčkovském Golemovi dal Romanovi setinu sekundy v cíli, teď si kluci srovnali závodní běžecké účty. Víťa si běžel pohodovým tempem a byť měl Pavel při běhu skoro o 20 sekund lepší čas na kilometr, Víťův náskok z kola už nestáhl.

Máme bednu!
V cíli byl první z týmu Víťa, tři sekundy ho dělily od pomyslného cíle dát závod pod hodinu. V čase 1:00:03.1 byl celkově 11. a čtvrtý v kategorii. Tady musíme doplnit že to byl Víťův první triatlon. Výborně Víťo. Celkově 13. a v kategorii pátý doběhl Pavel s časem 1:00:10.8, nebýt problémů v depu, možná by to pod hodinu vyšlo. O minutu a 35 sekund za Pavlem doběhl celkově 18. Roman s časem 1:01:45.7 a ve své kategorii si vybojoval druhou příčku a tím tak přináší do týmové sbírky stříbro, stejně minulý závod přispěl bronzem Pavel. Kuba ve strhujícím běžeckém finiši se soupeřem před ním, který se rázem stal soupeřem za ním, doběhl celkově 22. a sedmý v kategorii s časem 1:02:57.6. Ve věkovce 21 - 30 šlo v umístění opravdu o sekundy a bedna klukům utekla fakt těsně Víťovi o 4 sekundy a Pavlovi o deset.

S časy těsně přes hodinu jsme se všichni z týmu dostali i tak na čelo výsledkové listiny. Ikdyž nikdo z nás pomyslný cíl nesplnil, druhý, tajný cíl, ke kterému jsme byli rovněž tajně vyzváni jedním ze soupeřů, splněn byl, na 100%.

Samotný odstavec musíme věnovat organizaci a fanouškům. Jako závodníci musíme maximálně pochválit pořadatele za opravdu dokonalou organizaci celého triatlonu Zajištění trati, značení a měření časů bylo na profesionální úrovni. Tohle vidíte fakt jen na velkých drahých závodech. Nebývá zvykem, aby na regionálním závodě byla k dispozici tak dokonalá měřicí technika, kde jste následně schopni zjistit na jakých pozicích jste se pohybovali během celého závodu. Podél trati bylo neuvěřitelné množství pořadatelů, kteří se starali o celý závod. Divácká podpora ze strany našich blízkých a kamarádů byla opravdu famózní. Vám, kteří jste nám přišli fandit, moc děkujeme a jsme rádi, že nás přišlo podpořit tolik lidí.

Protože jeden závod nikdy nestačí a Decimuž byl pomyslnou tečkou jen za prázdninovým triatlonem, Pavel se ještě v sobotu 27.8. zúčastnil patnáctikilometrového běžeckého závodu Běžíme na hrad, tentokrát na Kunětickou horu a páteční Romanovo stříbro, doplnil sobotním stříbrem svým, když ve své kategorii obsadil druhé místo.

Příští víkend se Pavel účastní závodu Beskydská sedmička, pětadevasedátikilometrový běžecký závod s převýšením 5470 m a Roman se chystá na Triatlon Pardubice. Tím však sezóna stále nekončí a další závody nás ještě čekají.

neděle 14. srpna 2016

Triatlon Litomyšl 1,2/50/10 - je z toho bedna 🏊🚴🏃

Přípravy na tento závod byly výjimečné, už minulý týden jsme byli s Pavlem a jeho přítelkyní zkoumat kvalitu vody v rybníce, protože loni nebyli všichni závodníci po plavání OK a měli zažívací potíže. Letos jsme zkonstatovali že snad dobrý... Den před závodem jsme se na místo vrátili, zkoukli znova vodu, změřili teplotu a řekli jsme si, zejtra jdem na to...

V den závodu celé dopoledne pršelo, ale bylo ceklem teplo a tak když v 11:00 hod. přestalo, cesty začaly docela rychle usychat. Registraci jsme zvládli mezi prvními, ještě za mokra. Hodinu po poledni jsme se po startovním pokynu dali na 1,2 km dlouhou plaveckou část, Pavel, dobrý plavec vyplaval 13., Roman - neplavec o deset pozic za ním, ale slibuje, že to zlepší. Depo máme už oba v malíčku, nebo si to aspoň myslíme, tak jsme oba vypálili kupředu.

Kolo se takticky výrazně lépe povedlo Pavlovi. Jela se dvě kola po 25 km z Litomyšle na Morašice, Vidlatou Seč a přes Tržek zpět do Litomyšle. Pavlovi se díky jeho kvalitním plaveckým výkonům podařilo jet většinu závodu v háku a tak měl prostor na šetření silami. Jejich původně pětičlenný peloton, se před cílem nakonec slušně rozrostl na početnou skupinku. Takhle se to dělá, když to pravidla dovolují! Zato Roman jel naprosto netakticky. Chvíli jel sice taky v háku, ale jeden ze tří cyklistů ve skupině byl rychlejší, druhý zase pomalejší a tak se peloton po pár kilometrech roztrhal, Skupinu na dohled před ním, ve které jel i Pavel nedokázal dotáhnout a více a více se vzdalovali, a tak zůstal až do konce kola sám. Kluci se s tím nemastili, Pavel odjel 11. nejlepší čas na kole a Roman 14.

Když Roman přijížděl do depa, Pavel byl už několik stovek metrů na běžecké části, tady byla část tras stejná a tak si s Pavlem týmově plácli dlaní a pokračovali dál. Běžela se opět dvě kola kolem rybníka, přes Nedošínský háj, každý okruh 5 km. Běh byl pro oba pocitově naprosto odlišný, Pavlovi zřejmě nesedly gely, které by vás měly nakopnout, a běželo se mu tentokrát pocitově hodně špatně, Roman si naopak pohodově naskočil do tempa a pár km před koncem ještě zrychlil. Ikdyž se Pavel subjektivně s během pral, jeho pátý nejlepší čas v závodě s průměrem 4:30/km říká něco jiného. Ale je fakt, že standardně dokáže být na běhu neuvěřitelně rychlejší. Roman, kterému se prý běželo perfektně měl 9. nejlepší čas s průměrem 4:35/km. Běh nebyly úplné rovinky, ale běžce zpomalil kopec při výběhu v Nedošínském háji. Závodníci nastoupali během těch deseti kilometrů 70 m.

Medaile je doma

Pavel byl ve své kategorii třetí a tak si odnesl bronzovou pozici, celkově pak skončil 9. s časem 2:19:22., Roman byl ve své kategorii 5. celkově 14. s časem 2:24:03.

Litomyšlský triatlon, který je velmi blízký olympijskému triatlonu, který má distance 1,5/40/10 byl tak snad přípravou na příští sezónu, na dlouhý triatlon. Velice nás překvapila účast, ne tak počtu, ale kvality závodníků. Na závod přijel David Jílek, vítěz závodu, skvělý triatlonista, který před měsícem dal 4 Ironmany (3,8/180/42,2) během čtyř týdnů kde umisťoval na prvních místech, tak i spoustu dalších ostřílených závodníků, včetně závodníků co startovali toho pravého Ironmana na Hawaji.

Zvláštní poděkování pak patří našim nejvěrnějším podporovatelům a to pavlovým Rodičům, kteří nás doprovází na téměř každý závod a Aničce, která Pavla nenechá ve štychu, perfektně fandí a stále fotí. Dalším pravidelným supporterem je Víťa Kučera, který si s námi střihl obě kola kola 😃 a fotil a točil. Bez nich by nebylo co dávat na web.

Další závod, na který se připravujeme bude Decimuž, opět v Litomyšli za 14. dní v pátek 26. srpna 2016. Přijeďte si zazávodit, nebo nás podpořit, kdo jiný si v Litomyšli zaslouží největší podporu, než litomyšlský SBR-TRI TEAM LITOMYŠL.

čtvrtek 4. srpna 2016

Veteran steelman Konice - zmatený běžec na trati

Tento závod se vydal vyzkoušet za náš tým jenom Roman, protože Pavel s Kubou si užívají dovolenou u moře. S distancemi blízkými Litomyšlskému triatlonu ho chtěl zkusit především jako trénink 800/42/7,2 (pro Romana speciální trať 8,4)

Ráno se přes okolí přehnal déšť, takže ještě hodinu před závodem to vypadalo, že bude celý den pod mrakem, nicméně obloha se půl hodiny před startem umoudřila a začalo svítit sluníčko.

Na startu byla téměř stovka závodníků a čekaly nás dvě kola po 400 m v místním rybníce, Roman vyplaval přibližně v půlce startovního pole, tentokrát konečně dokonale zvládl depo a vydal se na svoji nejsilnější disciplínu, kolo... postupně předjížděl cyklisty, kteří narozdíl od něj fakt dobře plavou a postupně vytvořili skupinu pěti závodníků s nimiž pak absolvoval celou cyklistickou část, to že to byli druhá skupina závodníků za nejlepšími, se dozvěděl až v cíli po dokončení závodu, takže kolo fakt jelo!

Ve sjezdu do Konice, když potkávali kombajny vjíždějící na pole, výraznými prosebnými posunky v sedmdesátikilometrové rychlosti žádal kombajnéra aby na pole z té silnice nejezdil, chvíli počkal a pustil je aby, nemuseli brzdit. Kombajnér pochopil a celou skupinku závodníků pustil, tímto Ti děkujeme. Do depa Roman přijel na šesté pozici a top ten se zdál neohrožený, rychle přezul a vydal se na běh a ostatní ze skupiny cyklistů nechal za sebou. Vyběhl šestý!

Po cca jednom kilometru na hůře značené části trati pokračoval rovně místo toho, aby odbočil a tak, než si chybu uvědomil, ztratil dobrých 5 minut, takže si navíc zaběhl asi 1200 m a ikdyž zase jednoho závodníka předběhl, tak se do cíle dosatl v čase 2:21 a skončil na 9. místě v kategorii a 11. celkově, a top ten se nekonalo.

Jinak závod probíhal v okolí Konice kde se silnice klikatí a už i slušně vlní na okraji převážně lesnaté Drahanské vrchoviny, běžecká část měla horskou vsuvku s hodně prudkým kopcem, kde se tepovka sunula ke 190, to by se jistě líbilo Pavlovi, tak snad příští rok, a plavecká část byla v obci Čunín, hned za Konicí. Proč se Čunín jmenuje Čunín jsem pochopil hned, jak jsme vyrazili na kolo a pak ještě, když jsme se pak vraceli, bylo tam silné aroma prasečáku :-)